Střížov (Vladislav)
| Střížov | |
|---|---|
 Střížov od východu | |
| Lokalita | |
| Charakter | místní část |
| Obec | Vladislav |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°11′52″ s. š., 15°58′34″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 66 (2021)[1] |
| Katastrální území | Střížov u Třebíče (4,1 km²) |
| Nadmořská výška | 460 m n. m. |
| PSČ | 674 01 |
| Počet domů | 28 (2011)[2] |
 | |
  Střížov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 23906 |
| Kód k. ú. | 623903 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Střížov (německy Strzischau, Strischow[3]) je místní část městyse Vladislavi. Rozkládá se asi 1,3 km vzdušnou čarou na jih od Vladislavi. Ve vesnici žije 66[1] obyvatel.
Geografická charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Katastrální území Střížova je protáhlé ve směru severojižním (délka asi 4,5 km, šířka kolísá kolem 1 km), začíná při pravém břehu řeky Jihlavy v nadmořské výšce 390 n. m. a k jihu prudce stoupá. Na východ od obce dosahuje terén 470 m, k jihu se dál zvyšuje a v trati Přeshorní vrcholí ve výšce 496 m n. m. Nadmořská výška zastavěného území obce se pohybuje mezi 450 m n. m. na západě obce při Střížovském potoce a 470 m n. m. na východě obce.
Střížovský potok – pravostranný přítok Jihlavy – přitéká ke Střížovu od Slaviček, své vody však sbírá až u Klučova na západě, proto též někdy Klučovský potok.
S Vladislaví nemá Střížov žádné přímé spojení, vyjma polní cesty. Silniční spojení vede přes Číměř: silnicí č. III/4011 a č. II/401; ve Vladislavi se tato silnice spojuje se silnicí č. I/23. Na Slavičky na jihozápadě a Třebenice na jihu vede silnice č. II/352.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Střížov náležel mezi první statky benediktinského kláštera v Třebíči. Byli to právě benediktini, kdo zde podle tradice vybudovali kostel svatého Jiljí.[4]
Střížov míval svou školu. Postavili ji zde roku 1794, roku 1874 ji pak obnovili a rozšířili. Ke Střížovu byly přiškoleny některé okolní obce: Okrašovice a Slavičky.[5]
Začátkem 20. století náležely ke Střížovu i Čermákův mlýn a Kučerův mlýn na řece Jihlavě,[4] třebaže dnes se katastrální území Střížova řeky přímo nedotýká.
V roce 2021 bude Střížov kanalizován a splašky budou odveden do čističky odpadních vod ve Vladislavi.[6]
Střížov býval samostatnou obcí. V letech 1961–1990 náležel k Číměři. Od ní se k 1. srpna 1990 odštěpil a připojil k Vladislavi.[7]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 109 | 116 | 119 | 121 | 129 | 119 | 141 | 111 | 134 | 83 | 66 | 71 | 92 |
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Významným střížovským rodákem je major Jaroslav Krátký, vyznamenaný in memoriam Řádem Bílého lva. Jeho památce je věnována alej k památce československým parašutistům, celkem bude v několika letech vysázeno 75 stromů, první stromy byly zasazeny v roce 2023.[9] V dubnu roku 2024 bylo vysázeno dalších 40 stromů v aleji, nové stromy budou věnovány parašutistům z výsadků Silver A, Silver B a Spelter.[10][11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 82.
- ↑ a b Vlastivěda, l. c., str. 409.
- ↑ Vlastivěda, l. c., str. 389.
- ↑ ŘÍHOVÁ, Vlasta Tomková ,Ivana. Investice ve Vladislavi: nové chodníky, kanalizace i zázemí pro kulturní akce. Třebíčský deník. 2021-01-28. Dostupné online [cit. 2021-03-05].
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1310-3. S. 503.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.
- ↑ ČTK. Na Třebíčsku připomíná nová alej československé válečné parašutisty. Ekolist.cz [online]. 2023-10-28 [cit. 2024-03-12]. Dostupné online.
- ↑ PACOLA, Arnošt. V aleji čs. parašutistů vysadí další stromy. Horácké noviny. 2024-04-04, roč. XXXV, čís. 14, s. 9.
- ↑ DRIENOVÁ, Doris. Alej parašutistů na Třebíčsku se rozrostla o 40 stromů, lípy sázely rodiny hrdinů [online]. A11, 2024-04-08 [cit. 2024-10-28]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno: Musejní spolek, 1906. 449 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 389, 409.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Střížov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Střížov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
